Původně jsem chtěl s napsáním tohoto článku přidat i nějaké fotky, nebo natočená videa z mého nového hvězdářského dalekohledu, ale protože byl proti mně ze začátku nejenom on, ale i počasí, holt musí stačit alespoň z webu.

Vždycky když si vyberu nějakou věc, alespoň minimálně se informuju, co asi tak kupuju. Přečtu si, že tenhle teleskop můžete připojit k počítači a ovládat jej pomocí PC, že ho lze napájet jak baterkami, tak i adaptérem. Asi je to ale moje chyba, nebo přílišné očekávání, když si myslím že bych tedy mohl dostat dalekohled s adaptérem, nebo s kabelem pro připojení k PC. No byla to chyba, za 12 000,– vám přijde jen dalekohled a stativ. Když jsem to zjistil, byl jsem trochu rozlazlenej. No nedá se nic dělat. Začal jsem dokupovat. Nejdřív to byly baterky. To ale rozhodně nedoporučuju. Jsou to vyhozený peníze, než se s nimi dalekohled otočí, vystojíte ďůlek. To raději kupte hned 12V trafo. S ním je to o něčem jiném. Jako další věc následoval elektronický okulár. Předpokládám, že když už si takovouhle věc koupíte, nechcete se jen koukat na hvězdy ale občas něco vyfotit, nebo natočit nějaké video. Ten stojí od 2 300,– ale určtě stojí za to. Další věc kterou jsem chtěl, byl zmíněný kabel na propojení k PC. Ten se bohužel u nás nesežene, takže budu muset chvilku hledat.

Jinak snad bych měl být už trochu spokojený, vše už běhá tak jak má až na to počasí. Tři dny tu není vidět ani hvězda, takže jsem nemohl ani kalibrovat. Pěkná vychytávka je, že ovladač dalekohledu si pamatuje 4 000 hvězd, na které vám sám zamíří a vy už jenom ostříte a sledujete…

Jak jsem již minule zmiňoval, napíšu něco o programu, který používám na správu elektoronických knih. Takže bude řeč o pragramu Calibre Library. Protože dnes čtu knížky víceméně na PC nebo PDA, mám knihy ve formátech PDF nebo PDB. A abych je nemusel mít rozházené po složkách začal jsem používat Calibre Library k jejich archivaci, třízení a také přístupu odkudkoliv ze sítě. Program totiž obsahuje i funkci obsahového serveru, kdy všechny knihy s jejich náhledy a popisky máte přehledně zobrazené na webu. Nemusíte nic instalovat, stačí pouze spustit obsahový server, na který se poté přihlasíte tak, že do webového prohlížeče zadáte IP adresu a port počítače kde máte CL nainstalované. Pak vám najede poměrně strohá ale přehledná stránka s vašimi knihami, které můžete různě třídit, vyhledávat podle názvů nebo štítků a také zobrazovat náhledy prvních stran.

To samé a mnohem více nabízí i program jako takový. Obsahový server je spíše taková „doplňková“ funkce, pro kterou ho ale používám nejvíce já. Ale Calibre Library není pouze program k archivaci knih. Je to také čtečka knih asi všech elektronických formátů. Takže určitě doporučuji vyzkoušet. A nakonec opět pár obrázků, jak to všechno vypadá. A příště popíšu program na správu souborů opět přes web.

Tak jako první věc o které napíšu, je takový jednoduchý, webový kalendář. Takže co k jeho provozu potřebujete ? Určitě nějaký komp, kde vám poběží třeba Vertrigo server, nebo něco mu podobného. No a pak už jen aby k němu byl přístup ze sítě. Instalace je poměrně jednoduchá. Jestli jste někdy instalovali třeba redakční systém WordPress, tak to nebude dělat žádný problém. Nejdříve nahrajete celou složku na server, vytvoříte databázi a klikáte. Opravdu je to jednoduché (v případě zájmu, můžu udělat návody na veškerou instalaci všech aplikací, které zde budu jmenovat).

Když máme kalednář nainstalovaný, můžeme se k němu připojit a začít používat. Zprvu vypadá stroze, ale přehledně. Můžete jednoduše upravovat jeho barevné schéma, vybarvovat si dny podle potřeby a také přidávat ke každým událostem svůj obrázek. Třeba na jednom ze screenshotů je vidět obrázek učebnic, které používám ke dnům kdy mám školu. Můžete si tvořit svoje události, na které se můžete nechat upozorňovat e-mailem, to se může hodit třeba jako upomínky na narozeniny. Aplikace umožňuje více profilů, takže z ní můžete udělat kalednář pro celou rodinu, nebo malou firmu.

Takže určitě doporučuji vyzkoušet. Dále bude nejspíš následovat opět webová aplikace, ale tentokrát pro sdílení elektornických knih.

Nějak mě chytla touha, mít všechno na jednom počítači, ke kterému by měly ostatní počítače v síti přístup a v případě že by se mi s jedním něco stalo a já ho musel přeinstalovat, nebál bych se o svá data. Mluvím tu o starším v dnešní době už těžko využitelném notebooku, který jsem použil jako server, tak nějak na všechno. Na něm je nainstalovaný systém Windows XP a k němu pro mě potřebné aplikace, se kterými vás budu postupně seznamovat. Ještě chci upozornit, že všechno co na notebooku mám, slouží výhradně pro domácí účely. Rozhodně by to neutáhlo provoz ani v menší firmě. Je to způsobeno menším výkonem stroje a také poměrně bohatou škálou aplikací, které na něm běží. O některých program jsem psal již dříve, ale některé jsou nové. Takže teď to bude takový výčet, ale v dalších článcích se na dosud nepopsané programy podíváme zblízka.

Takže jako první věc, pro kterou jsem počítač vlastně zapínal bylo sdílení souborů. To je asi to nejzákladnější co by jste od serveru chtěli. Pro tento účel mi stačí jednoduché sdílení ve Windows. Jako další věc jsem chtěl mít takovou svojí „webovou laboratoř“, k čemuž je potřeba nějaký Apache, MySQL a PHP server. To krásně řeší program Vertrigo, o kterém jsem psal již dříve. Pak tady mám něco pro komunikaci na síti Ventrilo server, také jsem o měn psal v minulosti.

To by bylo všechno ze „starších“ věcí a teď představím taky něco nového. Jako první je tu kolaborační server DeskNow. Jedná se o program, pomocí něhož sdílíte své kontakty, soubory, kalendáře, přijímáte a odesíláte poštu a v placené verzi je dostupný i jabber server a mnoho dalšího. Protože se velmi rozmohly elektronické knihy, není nic lepšího než si je prohlížet na svém webovém serveru. K tomuto účelu mi slouží program Calibre Library. Tak a poslední věc, kterou jsem chvíli používal byl webový kalendář. Je to je to jednoduchý kalendář pro více uživatelů.

Tak a to bylo jen krátké seznámení o čem všem se během těchto dvou měsíců pokusím něco napsat…

Potom co jsem vyndal Ethernet kartu a vyměnil za WiFi, počítatač začal při startu pípat a poté mi vyhodil chybovou hlášku.

WARNING 01C9: More than one Ethernet devices are found.

	 Remove one of them. Press <Esc> to continue.

Až do teď jsem to tedy řešil klávesou Esc ale to už mi přestalo bavit. Takže jsem se podíval na internet napsal na fórum a dostal jsem link na stránky, kde bych mohl najít odpověď. A našel jsem a problém vyřešil. Takže tohle bude návod pro všechny co mají podobný problém. Notebook IBM ThinkPad T23, původní karta byla Ethernet, po výměně WiFi Atheros. Pozor!!! Tento návod je určen jen pro karty Atheros na jiných asi fungovat nebude. Tak a jdem na to.

1, Stáhněnte si odtud .iso Live CD.

2, Vypalte toto CD jako image.

3, Vyndejte kartu z miniPCI

4, Nabootujte z CD

5, Vyberte možnost „remove the 1802 error“

6, Až proces sknčí restartujte systém (Ctrl+Alt+Del) a vypněte počítač.

7, Zapojte WiFi kartu Atheros.

8, Znovu nabootujte Live CD.

9, Zvolte „not to apply the no-1802“

10, A tentokrát vyberte „apply the 01C9 patch“

11, Po dokončení procesu restartujte PC (Ctrl+Alt+Del) a vypněte počítač.

Vyndejte CD a zkuste nabootovat systém, teď už by se měl počítat rozjed bez pípání. Pozor, tento postup děláte na vlastní nebezpečí!!!

Jedna z věcí která mě na tomhle notebooku štvala, byla chybějící WiFi karta. No a když se podíváte dovnitř do notebooku, zjistíte že Ethernet karta je v miniPCI slotu. Což mě přivedlo na myšlenku, zda-li pak by se nedala vyměnit Ethernet karta za WiFi. No a hádejte co, dala. Musel jsem to hned vyzkoušet, a protože mám doma asi dvě nepotřebné CM9, jednu jsem použil. Trošku smůla je to, že když vyndáte Ethernet, tak o něj přijdete a zůstane vám pouze WiFi. Na druhou stranu notebook by měl být mobilní ne? A to kabel rozhodně není. Takže tady je pár fotek, jak jsem si s tím poradil já. Protože není anténa k WiFi v těle notebooku, musel jsem jí vyvést jinudy. Ano je to prasečina ale jinak se to podle mě nedalo udělat. Vzhledem k tomu, že chci v notebooku karty měnit a zkoušet nové, není pro mě výhodné kupovat PCMCIA kartu. Takže proto takhle. Ty porty co jsou zalepené izolepou k ničemu nevyužívám, takže ta izolepa mi nevadí a když budu potřebovat vyměnit anténu nebo kartu za jinou, je to celkem bez problémů.

Na webu jsem našel pěkné vzhledy pro Ubuntu, tak se tu o ně s vámi podělím. Nejdříve začneme s tím že přidáme tyto dva zdroje softwaru.

Pro Ubuntu 8.04

debhttp://ppa.lau­nchpad.net/bi­sigi/ppa/ubun­tu hardy main

deb-srchttp://ppa.lau­nchpad.net/bi­sigi/ppa/ubun­tu hardy main

A ještě si přidáme klíč

gpg –keyserver hkp://keyserver­.ubuntu.com:11371 –recv-key 881574DE && gpg -a –export 881574DE | sudo apt-key add -

A nakonec se rozhodneme které z témat nainstalujeme

• AquaDreams:                         sudo aptitude install aquadreams-theme
• Ubuntu Sunrise:                     sudo aptitude install  ubuntu-sunrise-theme
• Bamboo-Zen:                         sudo aptitude install bamboo-zen-theme
• Step into Freedom:                sudo aptitude install step-into-freedom-theme
• Tropical:                                 sudo aptitude install tropical-theme
• Exotic:                                    sudo aptitude install exotic-theme
• Balanzan:                               sudo aptitude install balanzan-theme
• Wild Shine:                            sudo aptitude install wild-shine-theme
• Infinity:                                  sudo aptitude install infinity-theme
• Showtime:                              sudo aptitude install showtime-theme
• Orange:                                  sudo aptitude install orange-theme
• Ellanna:                                  sudo aptitude install ellanna-theme
• AirLines:                                sudo aptitude install airlines-theme

Více na stránkách projektu.

Zatím se mi to nikdy nestalo, ale poté co jsem si na notebook nainstaloval Ubuntu 8.04 LTS, se mi některé Flash disky nechtěli vůbec načíst. Disk jako kdyby v systému byl, ale jakmile jsem ho chtěl prohlížet, vyskočila na mě chybová hláška. Když jsem hledal na internetu nějaké řešení, zjistil jsem, že nejsem zdaleka sám kdo má s tímto problém. Nakonec jsem v jedné diskuzi našel řešení. A tím je zakomentování řádku v „/etc/fstab“. Stačí před řádek kam se připojuje vaše fleshka, v mém případě „sdb1“ napsat #. A tím by měl být tento problém vyřešen.

Takže už na to konečně došlo a koupil jsem si novou baterku do mého staršího notebooku IBM T23. Na internetu jsem našel myslím tu nejlevnější a i s poštovným mě vyšla na 1500 Kč. Baterku jsem objednal a za tři dny už jsem jí měl v notebooku. Protože je to starý notebook, má své mouchy, u mě  v podobě stáleho pískání monitoru, když není jeho jas vytažený na maximum. Takže jsem baterku testoval pod stálým maximálním nastavením jasu monitoru. Po prvním úplném vybítí a nabití notebook vydžel asi dvě hodiny. Po druhém nabití se ale jeho výdrž zvedla a drží si svých 2,20 hodin. S čímž jsem při takhle nastaveném jasu ani nepočítal. Při testu jsem brouzdal na internetu a několikrát bootoval systém z flashdisku. S výdrží jsem velmi spokojený. Baterie se nepřehřívá, ale narazil jsem na menčí neduh. Když jí totiž vybiji úplně na nulu, a začnu jí znovu nabíjet, začne celý počítač malinko pískat. Nevím jestli je to starým hardwarem nebo baterkou, ale jakmile se nabíjení přehoupne přes 40% pískání přestane… Celkově jsem ale velmi spokojený, protože jsem vůbec nečekal, že se ještě na takto starý notebook baterie vyrábí a ta cena mi příjemně překvapila. Ještě uvedu že baterii jsem koupil na tomto internetovém obchodě…